Pravda se neprodává dobře. Proto vznikají mýty o jídle. Média si dost často těžko srozumitelné vědecké studie vyloží po svém a během chvíle z nich vytvoří nový skandální článek, který se bude šířit internetem. Není divu, že se pak zavádějící nebo mylné informace internetem šíří jako lesní požár. Podívejte se na mýty o jídlech, které jsou nepravdivé.

Mýty o jídle, kterými nás krmí média

Existují určité mýty o jídle, které se v médiích objevují znovu a znovu. Prozkoumali jsme těch deset největších mýtů, které média šíří.



mýty o jídleFoto: bigstockphoto.com

1. Chléb / Uhlohydráty jsou špatné v jakémkoliv množství

Tohle patří mezi časté mýty o jídle! Pojďme ho vyvrátit. Uhlohydráty mají v médiích špatnou reputaci. Nejvíce je kritizován chléb, protože ten také obsahuje lepek. Některé zprávy v médiích sice tvrdí, že jakékoliv množství lepku je nebezpečné, samotné důkazy ale už tak jednoznačné nejsou. Malé množství lepku pravděpodobně u osob se zažívacími problémy nějaké potíže vyvolá, ale u zdravé populace nebylo ještě dostatečně prozkoumáno, zda a jak lepek vyvolává problémy s trávením.



Živnou půdou pro mýty o stravování je vztah mezi uhlohydráty a inzulínem. Inzulín je jedním z prvních hormonů, které byly objeveny, a je také prvním hormonem, který je zkoumán v souvislosti s nedostatečnou citlivostí (rezistencí) na něj. První důkazy vedly lidi k domnění, že zvýšený příjem uhlohydrátů způsobuje inzulínovou rezistenci. To se ale týká spíše diabetiků a osob se sníženou citlivostí na inzulín (především obézních lidí), kteří konzumují velká množství uhlohydrátů. Tuto souvislost ale média vztáhla i na menší porce uhlohydrátů.

mýty o jídleFoto: bigstockphoto.com

Zatímco veškerou svou pozornost věnujeme lepku, existují jiné složky potravy, které mohou mít na problémy s trávením mnohem větší vliv . Vědci zjistili, že citlivost na lepek se vyskytuje i u osob, kteří nemají celiakii. Provedli proto další, mnohem detailnější studii. Došli k tomu, že u osob se syndromem dráždivého tračníku není lepek tím hlavním padouchem. Zjistili, že mnohem horší mohou být potraviny spadající do tak zvané kategorie FODMAP, která zahrnuje některé druhy ovoce a zeleniny.

Pravda: Uhlohydráty byly už očerňovány dost dlouho. Pokud se jimi však nekrmíte neustále a nevylučujete kvůli nim z jídelníčku jiné skupiny potravin, nemusí být nutně škodlivé. Pokud je někdo citlivý na pšenici, nemusí být nutně na vině lepek. Ve hře jsou i jiné látky.

2. Vejce (především žloutky) jsou špatné

mýty o jídleFoto: bigstockphoto.com



Pokud média něco umí, tak vyděsit nás tak, že se začneme vyhýbat jídlům, která jsou ve skutečnosti úplně nevinná.



Vejce byla démonizována kvůli žloutkům, které sice obsahují spoustu živin, ale také spoustu cholesterolu. Nicméně to, že sníte jídlo s vysokým obsahem cholesterolu, ještě neznamená, že budete mít zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi.

Aktuální výzkum ukazuje, že pokud nemáte související zdravotní potíže, pak jsou žloutky skvělým zdrojem proteinů, tuků a živin. Jejich souvislost se srdečně-cévními onemocněními je mýtus.

Pravda: Vejce jsou skvělým zdrojem proteinů, tuku a jiných živin. Jejich souvislost se srdečně-cévními onemocněními a vysokým cholesterolem je silně nadnesená.

3. Červené maso způsobuje rakovinu

 

Podobná absolutní tvrzení jsou nejlepším zdrojem výživových mýtů. Rakovina je příliš složité téma na to, aby byla spojována s podobnými tvrzeními. Konec konců všechno, co jíme, může potenciálně způsobovat rakovinu.

Například antioxidanty mohou zároveň podporovat i tlumit rakovinné bujení, ale jejich vliv je většinou zanedbatelný.

Některé složky, jako například polyaromatické uhlovodíky v uzeném masu, mohou poškozovat genom, což je první krok k případné rakovině. Současný výzkum ukazuje, že červené maso může být rizikové pro osoby se špatným stravováním a životním stylem. Pokud ale nekouříte, pravidelně cvičíte a jíte zeleninu, pak se nemusíte červeného masa bát.

Pravda: Obavy z vlivu červeného masa na vznik rakoviny jsou přehnané. Tím, že eliminujete ostatní případné spouštěče rakoviny jako například kouření a budete dodržovat zdravý životní styl, snížíte rizika související s konzumací červeného masa.

4. Nasycené tuky jsou nezdravé

Tradičním způsobem, jak zhubnout, byla po dlouhou dobu dieta s nízkým obsahem tuků. Ale stejně jako konzumace cholesterolu nezpůsobuje vysoký cholesterol, ani konzumací tuku automaticky neztloustnete.

Mýtus, že nasycené tuky způsobují kardiovaskulární onemocnění, není pravdivý. Záleží na kvalitě potravin. Je velký rozdíl mezi organickým steakem a burgerem z fast foodu.

Pravda: Nasycené tuky samy o sobě nezpůsobují srdeční onemocnění. Ve skutečnosti nízkotuké diety, které se vyhýbají nasycenému tuku, mohou pravděpodobně snižovat tvorbu testosteronu.

5. Sůl způsobuje vysoký krevní tlak a měli bychom se jí vyhýbat

mýty o jídleFoto: bigstockphoto.com

Většina mýtů je založena na zrnku pravdy. Je pravda, že osoby s vysokým tlakem, který se mění v závislosti na množství konzumované soli, by se měly soli vyhýbat, protože u nich logicky zvyšuje krevní tlak.

Nicméně nedávný výzkum ukazuje, že neexistuje přímé spojení mezi konzumací soli a vysokým krevním tlakem.

Důkazy spíše naznačují, že s vysokým krevním tlakem souvisí především vysoká tělesná hmotnost, měřená v jednotkách BMI.

Pravda: Konzumace soli nesouvisí s vysokým krevním tlakem, kromě osob uvedených v úvodu tohoto oddílu. Nicméně průměrný obyvatel severní Ameriky konzumuje dvojnásobně větší než doporučované množství sodíku. Příliš sodíku sice nezvyšuje krevní tlak, ale je spojováno s jinými zdravotními problémy.

6. Celozrnný chléb je mnohem lepší než světlý chléb

mýty o jídleFoto: bigstockphoto.com



O celozrnném chlebu se tvrdí, že je lepší než světlý, protože obsahuje hodně vlákniny a mikroživin. Plus má nižší glykemický index a inzulínový index, takže po jeho konzumaci dochází k uvolňování menšího množství inzulínu.

To všechno je pravda, ale média často zapomínají zmínit, že rozdíly mezi světlým a celozrnným chlebem jsou relativně malé. Obsah vlákniny v celozrnném chlebu není tak vysoký, jako například u ovoce nebo zeleniny. I přesto, že je při výrobě světlého chleba odstraněna spousta živin, bývá tento chléb následně obohacen o některé živiny.



Hlavní rozdíl mezi celozrnným a světlým chlebem je obsah kyseliny fytové. Kyselina fytová může snižovat absorpci železa a zinku. Důležitější ale je, že kyselina fytová také chrání střevo. Takže má kladné i negativní účinky. Celozrnný a světlý chléb mají tedy podobné účinky, poskytují podobné množství kalorií a také oba obsahují lepek a související proteiny.

Pravda: Světlý a celozrnný chléb nejsou zas tak rozdílné. Ačkoliv celozrnný chléb je údajně zdravější, neobsahuje výrazně větší množství mikroživin.

7. Kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy je horší než cukr

Preferovaným zdrojem energie pro naše tělo je glukóza (druh cukru). Fruktóza, jiný druh cukru, může být také použita jako energie, pokud nejsou játra plná glykogenu. Jakmile fruktóza nemůže být použita jako energie, je přeměněna na mastné kyseliny.

Dřívější důkazy vedly k přesvědčení, že fruktóza může přispívat ke ztučnění jater, stejně jako k inzulínové rezistenci a obezitě. V souvislosti s tím byl kukuřičný sirup, který obsahuje vysoké množství fruktózy, označován jako nezdravý.

Kukuřičný sirup obsahuje 42 – 55% fruktózy v závislosti na způsobu zpracování. Sacharóza neboli cukr obsahuje 50% fruktózy. Pokud nekonzumujete více než 100 gramů cukru denně, pak rozdíl -8% až +5% nebude nijak zásadní.

Pravda: Kukuřičný sirup a cukr jsou si ze zdravotního hlediska velmi podobné. Ačkoliv kukuřičný sirup může někdy obsahovat více fruktózy, rozdíl je zanedbatelný.

8. Příliš proteinů může způsobovat poškození kostí a ledvin

Uhlohydráty a tuky jsou často spojovány s různými nemocemi. Třetí skupina makroživin, proteiny, ale mají také svůj díl pozornosti. Proteiny údajně mohou způsobovat poškození kostí a ledvin.

Pojďme prozkoumat tato obvinění jedno po druhém. Raná studie o proteinech zjistila, že nadměrná konzumace proteinů je spojována s vyšším obsahem vápníku v moči, což by v dlouhodobém měřítku mohlo vést k oslabení kostí. Pozdější výzkumy došly k tomu, že vápník v moči je nedostatečným měřítkem pro množství kostní hmoty a že proteiny mají ochranný až žádný vliv na kosti. Další výzkum výsledky prvního výzkumu úplně popřel. Proteiny tedy nemají vliv na vyplavování vápníků z kostí.

Jiná studie zjistila, že vysoká konzumace proteinů zvyšovala zátěž na ledviny. Pozdější výzkum však ukázal, že k poškození ledvin nedochází v důsledku vysoké konzumace proteinů.

Pravda: Proteiny, i ve větším množství, neškodí kostem ani ledvinám.

mýty o jídleFoto: bigstockphoto.com

9. Vitamíny z potravy jsou lepší než vitamíny v doplňcích stravy

Kolikrát jste už slyšeli, že potraviny jsou lepší než doplňky stravy? Je to omíláno tak často, že slovo „přírodní“ získalo pozitivní konotaci a „syntetický“ nebo „chemický“ zase negativní.

Bohužel to není tak jednoduché. Například vitamín K v podobě potravinových doplňků je lépe využitelný než jeho přírodní ekvivalent. I některé další látky mohou být lépe využitelné ve formě doplňků. Například kurkuma je v doplňcích doplňována o výtažek z černého pepře. Pokud je konzumována samostatně, tak se její využitelnost snižuje.

Spousta doplňků má přírodní a syntetickou formu. Díky tomu jsou dostupné mnoha lidem. Například vitamín B12 by byl by velmi drahý a navíc nevhodný pro spoustu veganů (pochází ze živočišných zdrojů), kteří kvůli svému stravování potřebují vitamín B12 doplňovat. Syntetická forma doplňků stravy jim umožňuje vitamín B12 užívat.

Pravda: Vitamíny z potravy nejsou nutně lepší než vitamíny v podobě potravinových doplňků. Tento mýtus byl vyvrácen mnoha příklady, kdy doplňky poskytují zdravotní účinky, které by přírodní zdroje neměly.

10. Když budeme jíst v průběhu dne malé porce, podpoříme tak metabolismus

Je snadné tento mýtus vystopovat až k jeho základům. Trávení jídla zvyšuje lehce váš metabolismus, ale jediným způsobem, jak udržet tuto zvýšenou úroveň, je jíst více jídla.

Celkové využití energie je závislé na množství jídla, které jíte. Důkazy naznačují, že počet jídel ale nehraje žádnou roli.

Ve skutečnosti některé studie naznačují, že při konzumaci menších porcí je těžší dosáhnout pocitu sytosti, což může vést k tomu, že toho sníme víc.

Pravda: Ačkoliv trávení zvyšuje funkci metabolismu, tento efekt je zanedbatelný ve srovnání s aktuálním kalorickým objemem konzumovaného jídla.

Všudypřítomná dezinformace

Pravděpodobně jste slyšeli všechny tyto mýty o jídle. Je velmi těžké odhalit zavádějící informace, protože jsou všude kolem nás. A toto je jen špička ledovce. Je potřeba týmu expertů, kteří by skutečně prozkoumali důkazy a stanovili, co z nich vyvodit.

Tohle jsou mýty o jídle, kterým bychom neměli věřit!

Převzato z Examine