Rád vtipkuju o tom, jak moc nemám rád lidi. Máte to stejně? Pokud jste introverti, tak mi jistě dáte za pravdu, že je to jednoduché. Tenhle citát od Charlese Bukowského to krásně vystihuje: „Nemám rád lidi, cítím se lépe, když nejsou kolem mě“.

Tyto citáty existují z prostého důvod: jsou vtipné a slouží jako záminka pro ty, kteří se chtějí skrýt a nechtějí být vidět.
Je pro mě snadné říct, že většinu večírku jsem strávil hraním si s kočkou hostitele, protože lidé, co byli na párty nebyli tak zajímaví, jako knihy, která mám doma.
Je těžké připustit, že vystoupit ze svého nitra a seznamovat se a mluvit s lidmi, je dost děsivá představa.
Tak jsem to zjednodušil pro všechny – nemám rád lidi (asi jako všichni introverti).



Takže to znáte? Než abyste se bavili s ostatními a řešili klasická témata jako je sport, počasí nebo kdo si co koupil, hledáte aktivitu, u které budete muset co nejméně mluvit a budete sami? I kdyby to bylo celovečerní zalévání květin? 😀 Všechno lepší než mluvení s lidmi.

Nicméně, není to tak, že bych nenáviděl lidi. Nemám rád jen povrchní socializaci.

A v tom spočívá ten problém, který mají snad všichni introverti. Neznamená to, že chtějí být po celou dobu sami, ale aby se mohli setkat s lidmi, musí sdílet svůj vnitřní život a je nutné jít ven – socializovat se (začleňovat se do společnosti).

 

Někdy introverti musí jít ven a být mezi lidmi

Introverti ví, že by měli jít ven, že je to pro ně přínosné, ale už ne tolik příjemné. Říkají si: Proč bych měl chodit do tělocvičny, když můžu být doma a sledovat seriály? Proč bych měl chodit na párty, když můžu ležet v posteli s knížkou a šálkem čaje? Pro někoho je to neuvěřitelné, ale introverti to takhle opravdu mají.
Ale oni se taky někdy musí překonat, vstát a jít ven. Vystoupit ze svého pohodlí a zkoušet zvládat stresové situace.



Je to všechno o rovnováze. Extrovert se odmění kusem čokoládového dortu, protože celý minulý týden dřel v posilovně. Introvert se odmění tím, že stráví klidný sobotní večer doma, protože v pátek byl v čajovně a socializoval se. Byl mimo svou komfortní zónu.

Navíc jsou na sebe pyšní, že to dokázali, šli ven a udržovali kontakt s lidmi.

„Nikdy bych se s mými přáteli nesetkal, kdybych se rozhodl zůstat s knihou sám doma. Ty vztahy, které mám teď, stojí za tu úzkost a obavy, které cítím, když mám jít ven za lidmi. Někdy mám chuť zůstat celý víkend doma a nikoho nevidět, s nikým nemluvit, ale vím, že musím jít ven, že bych litoval, pokud bych zůstal doma.“

Pro introverta socializace není jen způsob klasického trávení času

Je mi jasné, jak nesmyslně bude moje socializační filozofie připadat extrovertům. Pro ně je socializace konečný cíl. Moji extrovertní přátelé vždy přemýšlí, co budou dělat o víkendu, o prázdninách nebo po práci večer. Snaží se o co největší socializaci.
Introverti mají socializaci jako dlouhodobý cíl, kterého se snaží dosáhnout postupnými kroky.

Vyjít ven je pro mě překonávání překážky, ale vždycky mám naději, že narazím na člověka, který je podobný jako já, pojede semnou k moři a na pláži vedle sebe budeme ležet a jen mlčet.

Takže milí introverti, občas zavřete svoji milovanou knihu, jděte ven a hledejte lidi. Buďte mezi nimi, bavte se a socializujte se!

Co vy? Jste introverti nebo extroverti? Napište do komentářů!

Podívejte se na 10 známek toho, že jste extrémně inteligentní, i když vám to nepřijde.