Perfekcionismus je povahový rys, ke kterému se spousta z nás přiznává ostýchavě, možná i trochu s hrdostí. („Jsem perfekcionista“ je jednou z klasických vět, která se říká při pracovních pohovorech jako odpověď na otázku, co je vaše největší slabina – myslíme si o ní totiž, že ve skutečnosti není slabinou). Ale skutečný perfekcionismus může být velmi destruktivní a vést k ochromující úzkosti nebo depresi a může být také přehlíženým rizikovým faktorem u sebevražd, tvrdí nová studie časopisu Review of General Psychology Americké psychologické asociace.
Foto: bigstockphoto.com 
Co je perfekcionismus
Nejběžnější definicí perfekcionismu je jednoduše potřeba být perfektní, nebo tak alespoň působit. „Na rozdíl od lidí, kteří trpí kvůli svému perfekcionismu nebo perfekcionismu svých blízkých, průměrný člověk má jen velmi málo pochopení nebo si jen velmi málo uvědomuje, jak ničivý může perfekcionismus být“, píše Flett. „Ale pro mnoho perfekcionistů je jejich celkový dokonalý dojem jen emocionálně vyčerpávající maska a pod ní se cítí jako podvodníci.“
Souvislost mezi perfekcionismem a sebevraždami
A tato fasáda se nakonec může zhroutit. Ve studii z roku 2007 prováděli vědci rozhovory s přáteli a rodinami osob, které nedávno spáchaly sebevraždu. Aniž by k tomu byli vyzváni, více než polovinu ze zemřelých jejich blízcí popisovali jako „perfekcionisty“. Podobně britská studie studentů, kteří spáchali sebevraždu, zjistila, že o 11 ze 20 zemřelých studentů říkali lidé, kteří je znali, že se báli neúspěchu. V jiné studii zveřejněné v loňském roce zase rodiče více než 70 procent ze 33 chlapců a mladých mužů, kteří spáchali sebevraždu, o svých synech tvrdili, že na sebe kladli přehnaně vysoké nároky – povahový rys spojovaný s perfekcionismem.
Strach udělat chybu
Člověk nepotřebuje příliš fantazie, aby vysvětlil, co může vést perfekcionistu k sebepoškozování nebo sebevraždě. Přístup „všechno nebo nic“, nemožně vysoké nároky, které na sebe perfekcionisté kladou, často znamenají, že nejsou šťastní, ani když dosáhnou úspěchu. A výzkum napovídá, že úzkost z toho, že uděláme chybu, může perfekcionistům bránit úspěchu vůbec dosáhnout. Nebylo by fajn, kdyby váš chirurg nebo právník nebo finanční poradce byl perfekcionista? Ve skutečnosti ne. Výzkum potvrzuje, že nejúspěšnější lidé v jakékoliv oblasti pravděpodobně nebudou perfekcionisté, protože úzkost z dělání chyb vás omezuje. Čekat, než si bude chirurg stoprocentně jistý, že se rozhodl pro správné řešení, by vás mohlo stát život.
Nebezpečí perfekcionismu, a především jeho spojení se sebevraždou, bylo dosud přehlíženo, částečně proto, že perfekcionisté dokážou skvěle skrývat svou bolest. Přiznat se k sebevražedným myšlenkám nebo depresi by nezapadalo do dojmu, kterým se snaží působit. Perfekcionismus nejen že může vyvolávat sebevražedné impulzy, ale zároveň je dokáže maskovat.
Nicméně existuje rozdíl mezi perfekcionismem a snahou o dokonalost. Perfekcionismus znamená víc, než že se ze všech sil snažíte dělat vše pro dosažení svého cíle. Je také odrazem vnitřního já, které se utápí v úzkosti. „Perfekcionisté běžně věří, že nikdy nemohou být dost dobří, že chyby jsou znakem osobních vad a že jediným způsobem, jak být přijat ostatními, je být perfektní,“ říká Greenspon. Protože jedinou věcí, ve které perfekcionisté úmyslně neexcelují, je sebevědomí.
Co dělat, pokud máte sklony k perfekcionismu
Pokud máte sklony k perfekcionismu, pak Flett doporučuje zaměřit se na vlastnosti mimo vás. „Existuje mnoho věcí, které vám pomohou cítit se lépe, například dobrovolnictví a pomoc ostatním,“ říká. Pokud jste perfekcionista a zároveň také rodič, je ještě důležitější kontrolovat svoje sklony, protože výzkum říká, že perfekcionismus je předáván z rodičů na děti. Jednoduchý způsob, jak pomoci vašim dětem, je vyprávět jim příběhy. „Děti rády poslouchají rodiče nebo učitele mluvit o chybách, které udělali, nebo o nástrahách, které museli překonat“, říká. Tyto příběhy mohou posílit poselství „nikdo není dokonalý a ty také nemusíš být“.
Je důležité se tímto problémem zabývat co nejdříve, protože spojení mezi perfekcionismem a pokusy o sebevraždu je obzvlášť nebezpečné. Je smutnou ironií osudu, že jakmile se perfekcionista rozhodne ukončit svůj život, jeho povaha mu většinou pomůže dosáhnout cíle. Perfekcionisté nejednají impulzivně, to znamená, že jejich plány vzít si život mají tendenci být velmi dobře promyšlené.
Převzato z Science of us.